|
|||||||||
Cestování v AsiiCesta do Asie:V současné době lze při troše štěstí koupit letenku z Prahy do Kuala Lumpur, Bangkoku či New Dillí za cenu okolo 14.000,- bez letištních poplatků. Přestup je většinou ve Frankfurtu, Vídni, Istambulu či Moskvě. Levné letenky lze najít na internetu na stránkách:
Letištní poplatky se odvíjejí podle letiště a v průměru se pohybuji okolo 1800,-. Poplatky i cena jsou za zpáteční letenku. Jeden směr stojí cca. 70% zpáteční letenky. Cena letenky se zvyšuje pokud chcete je návrat za delší dobu než 1 měsíc, další cenový skok je po době 6 měsíců. Cenu také zvyšuje požadavek na otevřenou letenku, což znamená, že lze měnit datum odletu (většinou je to za poplatek 100 USD). Nejdražší jsou letenky, kdy se člověk vrací z jiného státu než do kterého přiletěl. Koupit letenku jen jedním směrem bez návratu je komplikované, protože letecké společnosti pak vyžadují souhlas ambasády země, do které se přiletí. Cestující co letěly s leteckou společností TURKISH AIRLINES si tuto společnost pochvalují jako jednu z lepších, což mě překvapilo. Aeroflot používá starší letadla typu Iljušin 96, která sice vypadají hrozně, ale mají hodně místa na nohy a tudíž se v nich cestuje dobře. Problém je čekání na letišti Šeremetěvo 2, které je hrozné. Doba letu do Thajska a Malajsie, či Singapuru je cca. 10 hodin, let do Indie trvá 8 hodin. Thajsko:Thajsko při odletu požaduje mimo běžné poplatky ještě turistický příplatek ve výši 500 bathu (1 bath = 0.60 ,- Kč). V Thajsku je poměrně dobrá železniční infrastruktura. Vlaky jezdí mezi všemi velkými městy, vlaky jsou čisté a rychlíky jezdí přesně. Např. cesta Udon – Bangkok. 8 hodin (cca. 600 km), 2 třída, místenka, klimatizace za 309b, 3 třída, větrák, bez místenky 157b. Autobus stejná trasa 250 – 315b, doba cca. 16 hodin. Ve vlaku neustále chodí prodavači všeho možného a nejčastěji prodávají jidlo. Lze koupit zeleninu, pití, vařená jídla i jen třeba vajíčka. Ceny jsou jen o trošku dražší než jinde. Na vlak je dobré si koupit lístek předem. Autobusy jsou pomalejší než vlaky, ale zase zastavují u restaurací, kde se lze najíst a chvíli projít. Dálkové autobusy jezdí každou chvíli a i funguje něco jako jízdní řád. Cena jízdenky se liší podle toho, zda se jede normálním autobusem s větrákem nebo klimatizovaným. Klimatizované autobusy mají ještě dělení na normální, luxusní a 1. třída. Liší se podle velikosti místa na nohy. V normálních se nedá skoro sedět, luxusní připomínají české karosy a v 1. třídě se dá skoro ležet. Státní autobusy jsou rychlejší než autobusy soukromé. V soukromých autobusech se občas stává, že člověk si zaplatí 1 třídu, ale po chvíli ho přesadí do jiného autobusu. Doprava po Thajsku je velmi bezpečná a člověk se nemusí bát o zavazadla. Vyjímku tvoří extrémně levné jízdenky mezi turisty hodně navštěvovanými místy. Např. Bangkok – Chaing Mai (jede se cca. 12 hodin). Běžná cena je okolo 250b, ale některé společnosti nabízejí luxusní třídu za 100b. Pak to dopadne tak, že okradou všechny turisty v autobuse, když se člověk řídí zdravým rozumem, tak nejsou žádné problémy. Doprava po Bangkoku:Skytrain - nadurovnove vlaky. 2 trasy. Cena 10 - 40b podle vzdalenosti. Je to asi dost rychle, protoze to nestoji v zacpach -> zatim jsem s tim nejel MRTA - metro, zatim jedna linka 18 stanic cena asi tak 10 - 36b (presne si nepamatuji). Hezke moderni metro a i v nedeli jelo docela casto lodni clun - 6 az 10b, rychle a zabavne autobusy - vice druhu, cena mezi 4 - 25b, MaP rikali, ze kdyz jeli autobusem pres den, tak to bylo desny, protoze porad stal -> kdyz jsem videl dopravu v Bangkoku, tak tomu verim tuktuk - podle umeni smlouvat. Rychleji nez taxi, ale podle me zkusenosti o trosku drazsi a v noci jezdi jako silenci taximotorka - rychle, levne a patri do kategorie extremnich sportu. taxik - vzdy s klimatizaci - zima jako blazen. Kdyz clovek odmitne taxiky, kteri nechteji zapnout taxametr ikdyz lakaji napisem "TAXAMETER", tak je to snesitelne levne. Problem je, ze s taxametrem nechteji brat v zacpach, protoze to pri stani pomalu naskakuje prvni 2 km - 35b Pri jizde na letiste, kdyz pospichate a chcete jet po expresni silnici v patre nad normalnim provozem, tak musite zaplatit mytne (nevim kolik) pesky - dost smogu od aut, ale da se to. Pomerne rychle a dost levne :-) Po Thajsku lze také hodně levně létat s nízkonákladovými leteckými společnostmi. Pár obrázku z Thajska: Indie:Při odletu z Indie se neplatí žádný turistický poplatek. V 3 třídě jsou „kóje“ kde jsou proti sobě 3 lehátka nad sebou. Mezi lehátky je stoleček. Horní a spodní lehátko je pevně přidělané a prostřední je přes den sklopené a tvoří tak spolu se spodním lehátkem sedačku pro 3 lidi, na které ovšem většinou sedí více jak 4 lidi. Na noc se prostřední lehátko narovná a pomocí řetězu uváže k hornímu lehátku. Podél uličky jsou další lehátka, ale již pouze 2 nad sebou. Nejlepší místo je horní lehátko v „kóji“, protože se tam dá i sedět a když se jde spát tak se nemusí vyhánět lidi z postele. Problém s cestováním vlakem je ten, že vlaky jsou nejméně 1 měsíc dopředu plné. Naštěstí u spojů mezi turisticky zajímavými místy existuje „turistická kvóta“, což znamená, že pár míst ve vlaku je vyhrazeno pro cizince. Jízdenky koupené v předprodeji lze menší poplatek (20r) vrátit ještě jeden den před odjezdem, proto existuje něco jako rezervace jízdenky, kdy sice cestující ještě nemá přidělené místo ve vlaku, ale čeká, zda někdo jízdenku nevrátí. Většinou pár desítek lidí si cestu rozmyslí a je tak velká šance na získaní místa. Pokud člověk místo nezíská, tak musí přes den posedávat kde se dá a v noci si třeba lehnout do uličky. Většina vlaků má nejméně 20 vagonů. Dost často se stává, že vlaky mají zpoždění, protože když v případě problémů mají přednost nákladní vlaky. Vyjímku tvoří speciální spoje rychlíku <teď si nepamatuji jak se jmenují>, které mají na trase přednost a tak jezdí přesně, ovšem stojí 2x více než normální spoje. V skoro každém vlaku je vagón s kuchyní a zaměstnanci drah roznášejí jídlo po vlaku. Po vlaku neustále chodí lidi, kteří prodávají horký čaj a kafe či studené nápoje. Mimo zaměstnanců chodí po vlaku i mnoho soukromých prodejců, kteří opět jako v Thajsku prodávají úplně všechno. Vlaky v zastávkách stojí přibližně 30 minut, aby cestující stihli najít svůj vagón. Tyto zastávky se dají využít na nákup zmrzliny nebo novin. Vlak před odjezdem zatroubí a pak se pomalu rozjíždí, takže opozdilci mohou ještě naskočit. Na nádražích a ve vlaku je regulovaná cena za čaj, kafe, nápoje a jídlo z oficiálního jídelního vozu a ceny jsou nižší než v normálním stánku s pitím. Každý den cestuje vlakem po Indii 15 miliónů lidí. Dráhy zaměstnávají 1,5 milionů lidí. Jízdní řád stojí 30r. Na adrese http://www.indianrail.gov.in/ , lze najít vlakové spojení, zjistit obsazenost vlaku a případně stav svojí rezervace. Autobusy: Po indii jezdí velké množství autobusů. Sehnat místo v autobusu není problém. Místní autobusy mají pouze větráky a jsou hodně zničené. Ceny za místní trasy jsou relativně nízké, jen autobusy jezdí velmi pomalu. Např. jízda 30 km, může stát 20r, ale jede se přes hodinu. Dálkové autobusy jsou většinou kvalitnější (zvláště ty soukromé), ovšem jsou dražší a jezdí o dost pomalejí než vlak. Jízda autobusem z Udaipuru do Bombaje stojí 600r sedačka a 900 lehátko, cesta trvá 16 hodin a ujede se asi 500 km. Spací autobusy vypadají tak, že nad sedačkami je lehátko, které je občas uzavřené ze všech stran = má zavírací stranu do uličky, občas do uličky je jen záclonka. V Indii se na silnicích neustále troubí a silnice jsou ve strašném stavu, takže cestující stejně nemá šanci se vyspat, proto doporučuji neplatit více peněz za „spací“ autobus.
|